Okolí penzionu Hanka
Rabí - obec a zřícenina hradu
Městečko Rabí je známé zejména díky stejnojmennému hradu
Obec leží v okrese Klatovy asi 10 km severovýchodně od Sušice zhruba v půli cesty do Horažďovic ve výšce 487 m nad mořem.
Nejstarší stavbou vsi je gotický kostel Nejsvětější Trojice, vystavěný v roce 1498 na místě staršího kostela vzniklého pro potřeby podhradí na přístupové cestě k hradu v době po roce 1300. Sloužil jako hradní kaple, jejíž empora byla přístupná přímo ochozu hradebních zdí. V roce 1907 byl kostel restaurován. Jednolodní stavba má pětiboce uzavřený presbytář a je sklenuta síťovou žebrovou klenbou.
Na náměstí stojí pseudogotická radnice z 19. století. Dochovalo se tu také několik domů z období rozvoje lidového venkovského baroka. Na horním konci náměstí je pozůstatek městské brány, která patřila k opevnění obce.
Pod kopcem Líšná západně od hradu byla tradičně vysazována tzv. Žižkova hrušeň na místě, kde měl Jan Žižka podle pověsti přijít o druhé oko.
Kousek za vsí směrem na Budětice stojí po pravé straně silnice ve svahu novogotická vodárna z 30. let dvacátého století.
Hrad Rabí
Hrad Rabí leží na horním toku řeky Otavy v Bavorovské vrchovině v nadmořské výšce kolem 480 m.
Hrad se nachází asi 10 km severovýchodně od města Sušice v těsném sousedství stejnojmenné obce. Je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe opevněných zřícenin nejen v našich zemích, ale i ve střední Evropě. V dobách své největší slávy měl rozlohu kolem 10.000 metrů čtverečních. Jeho donjon byl po karlštejnském druhý největší v Čechách.
Rabí bylo vystavěno na počátku 14. století na ochranu obchodní stezky. Jeho jádrem byla vysoká strážní věž, doplněná předhradím a hospodářskými budovami. Počátkem století patnáctého byl hrad rozšířen a nově opevněn.
V období husitských válek bylo Rabí roku 1421 dobyto husity v čele s Janem Žižkou, který zde přišel o své druhé oko. Na konci 15. století byl hrad velkolepě rozšiřován a opevňován. Vznikl téměř dokonalý ochranný systém s dělovými baštami, z něhož se do současnosti dochovaly zbytky hradeb, o kterých se říkalo, že jsou tak široké, že by po nich mohl jet vůz. Nádvoří doplnily dvě hranolové věže.
Zajímavou ukázkou středověkého stavitelství jsou rabské sklepy, které se dochovaly ve velmi dobrém stavu. Začátkem 16. století dosáhl hrad svého největšího významu. Jeho majitelem byl nejvyšší královský sudí Půta Švihovský a Rabí se stalo místem mnoha politických jednání. Výnos Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655 se Rabí sice vyhnul, od poloviny 16. století však hrad chátral, za třicetileté války byl vypleněn a sloužil jako zdroj stavebního kamene. Později císař Leopold I. nařídil jeho zboření, ke kterému sice nedošlo, hrad se však nesměl již opravovat a pustl.
Po požáru začátkem 18. století bylo Rabí již neopravitelné. V osmdesátých letech 20. století prošel hrad rozsáhlou rekonstrukcí, takže dnes je zřícenina přístupná veřejnosti.